D       G   D       G   D       G D       A

1. Soudili se, soudili se dva sousedi o hranice,

   D       G    D        G  D        G                 D

   o hranice, starou slívu, o kus meze, o smrad z chlívu.

               G          D          G  D

   Byl to spor urputnej, pět let se táhnul,

    Gmi           D    G             D

   pět let se táhnul, pět let se táhnul,

              G     D         G  D

   jeden na druhýho i ruku vztáhnul,

   Gmi          D   G            D

   i ruku vztáhnul, i ruku vztáhnul.



    D        G      C      G       D

R: Nenávist každá, ta pomine, pomine,

     D          G      C       G       D

   všechno se srovná, jen oni ne, oni ne.



2. Soudili se, soudili se rozvedení o svý jmění,

   o svý jmění, o portmonky, o kastróly, o potomky.

   Byl to spor urputnej [: s křikem a pláčem :],

   s křikem a pláčem,

   ó, jak si překrásně [: po krku skáčem :],

   po krku skáčem.

R:



3. Soudili se, soudili se sourozenci mezi věnci,

   mezi věnci, pozůstalí, kdo co zdědí, kdo co sbalí.

   Byl to spor urputnej, [: bez slitování :],

   bez slitování,

   byl na hrobě plevel a [: devátý stání :],

   devátý stání.

R:



4. Soudíme se, soudíme se lidi s lidma, kdo víc snese,

   kdo víc snese, kdo se nedá, jen těžko se pravda hledá.

   Je to spor urputnej, [: s sebou nás vláčí :],

   s sebou nás vláčí.

   Může to k smíchu bejt, [: nebo spíš k pláči :],

   nebo spíš k pláči.



R: Nenávist každá, ta pomine, pomine,

   všechno se srovná, jen lidi ne, lidi ne.



     D               A

*: Svou pravdu máš, já mám zase jinou,

    Hmi               G

   možná se sejdou a možná se minou.

       D                 A

   Já vím, tenhle svět snad jednu vadu má,

    Hmi            G            D

   že každý z nás jen tu svou pravdu má.

   Soudíme se ...