Takhle v zimě se často přistihnu jak myslím na léto trucovitou loďku u břehu mokré lidi skládací racky zmrzlinu pivo večerní táborák rukavicprosté soužití a nechlazené tváře srdce leží přímo na slunci nic bych se nedivil kdybych uviděl jak z moře vystupuje kůň se snivýma očima den překypuje tesknými svaly ležím v kamínkůprostém písku něčí ruku ve své srdce přímo na slunci slunce přímo na srdci vlny mi šplouchají jedním uchem dovnitř druhým věn sem a tam jemný výplach mozku až pocítím a vím že to vše a ještě nebe nám jednou bude odňato.