C           Gdim  Dmi7         G6

1. Třeba se mi smějte, anebo jak chcete,

     C             Gdim Dmi7       G6

   stejně mi mou pravdu upřít nemůžete,

           C           Gdim    F            D5b/7

   že, ač je to bláznivý, tak nejvíc o mně ví

                         G    C G7/5#(C9)

   polštář, co je na mý posteli.



2. Víc, než všichni z lidí ten polštář do mě vidí,

   klidně se mi kouká do duše,

   vyzná se i potmě, polévá pak pot mě

   když uléhám, nic zlého netuše.



   F                         C#9         C9

R: Ať si věda co chce říká, co se týče snění,

    F                        D9      C#9   C9

   vím, že na těch teoriích kouska pravdy není

    C           Gdim  F        D5b/7

   vysvětlení snadné vědu nenapadne:

                              G    C G7/5#

   že všechny sny si polštář vymýšlí.



3. Velmi často sdílí se mnou špatnou chvíli,

   něžnější být nikdo neumí,

   nikdo neuvěří, že ten pytel peří

       G7                       G#7

   mi víc než všichni lidi, mi víc než všichni lidi,

       G7                       C

   mi víc než všichni lidi rozumí!