D         C9            D        B9

1. Ačkoli v technice jsem dokonalá nula,

   D         C9         D           B9

   ač nemám ponětí, co tištěný je spoj,

    F#        Bbmi             C#7          F#

   kéž by mi technická část z vás teď prominula,

    D               C9    D             Ddim

   já bych chtěl v pokoji u sebe mít stroj.



2. Vlastně by nemusel být tak docela celý,

   stačí pár koleček a třeba nějaký píst,

   dokonce klidně by moh' být i bez hřídelí,

   snad jenom se šroubky jsem si zcela jist.



3. Co na tom, že o strojích nemám ani zdání,

   to nemůže mi bránit, abych je měl rád,

   jenomže stroj se velmi těžko shání,

   já bych byl ochoten všechno za něj dát.



   D            A      F#           Hmi

R: Až si někdy někoho pozvu k sobě domů,

    D           A          F#          Hmi

   kupříkladu známého či krásnou neznámou,

      H7      Emi      G            D

   uprostřed řeči pak nastane bod zlomu,

      Fdim     G#dim       Hdim          A7,5#

   "proboha," řekne, "a k čemu máš ten krám?"



3. Vyvést však z míry se tím nenechám,

   s pýchou pak řeknu a bez vzrušení,

   že vlastně nevím, k čemu ho tu mám,

    D          C9          D

   že vlastně vůbec nemám tu-tu-tu-tu-tu-tu-tu-tu-tušení.