Emi                                 Ami

1. Rozbitým oknem mi do pokoje fouká sníh jako mouka

                            C             Ami         H7

   na moje ruce skleslé v křesle závěje sněhu, už ani oheň,

            Emi                             Ami

   rozbitým oknem mi fouká do světnice fujavice,

                            C              Ami   H7

   smutek se dveřmi dere, pláči, můj kaskadére, nezapomeň!



               Emi               Ami

R1: Vlaštovky ze stájí odlétly před rokem,

              D7               G

    slepice kdákají ve sněhu hlubokém,

       H7       Emi           Ami

    zbloudilé kročeje roztáčí osudí,

             D#dim(F)        H7(E)

    pálenka zahřeje, samota zastudí.



R2: Teplo je pokora, jabloně v ušance,

    smrt štěká ze dvora, košile na brance

    plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,

    proč nikdo nepřijel na masopustní hod?

               Ami(Emi)        F(C)            E(H7)

*: Nechali mě tak, nechali mě tak, nechali mě tak.



2. V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,

   pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,

   v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,

   v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.

R1:



R3: Teplo je pokora a zima prokletí,

    než srdce okorá a jaro odletí,

    zimosráz kořeny zapouští,

    jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.

*:

*:

3. V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,

   když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu

                                  Emi

   na uschlém stromě v opuštěném domě ...