Ami            C

1. Papoušek arara zobákem z krabičky

    G

   vytáh' mi před léty na pouti los,

               Ami              Adim

   stálo tam: čeká tě kytara, sláva a písničky,

     E

   smůla a rozbitý nos.



2. Řek' jsem mu: máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,

   pouťový čaroději,

   ale kdo by dnes věřil osudům za kačku,

   poukázkám na naději.



   Ami              C       G

R: Osud se nepíše přes kopírák,

   C        G        Ami   E

   osud se na pouti nevybírá,

   Ami              C       G

   osud je malůvka na lemu talíře,

    Ami                E               Ami

   vystydlá polévka zchudlého malíře, malíře, hm.



3. V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,

   když potom jednoho dne

   spatřil jsem Salome s lilií u pasu,

   jak ke mně pomalu jde.



4. Mé srdce spálila kopřiva, že něco nesmí se,

   i když by mělo se dít,

   pohřbený zaživa, pak s hlavou na míse,

   bylo mi od toho dne těžko žít.



R: Osud se nepíše přes kopírák,

   osud se na pouti nevybírá,

   osud je malůvka, vítr ji pomačká,

   pečená brambora zmoklého pasáčka, pasáčka, hm.



5. S rukama nad hlavou, sám sobě rukojmím,

   bojácný o vlastní strach,

   procházel Ostravou trhovec odbojný,

   já mu šlapal po patách.



6. Prodával zelí a kedlubny, nohy nás bolely,

   zvolna se rozpadal šat,

   on tloukl na bubny a já na činely,

   tak jsem se naučil hrát.



R: Osud se nepíše přes kopírák,

   osud se na pouti nevybírá,

   osud je ikona visící v kostele,

   knoflíky po kapsách dobrého přítele, přítele, hm.



7. Salome, vrať se mi, volal jsem do noci

   květnaté přívaly vět,

   jsem nemocen písněmi, není mi pomoci,

   horečka bortí můj svět.



8. K bytu mi přichází nožíři, cákance na botách,

   na zádech plátěný vak,

   hraju jen na čtyři akordy života, už jen tak-tak,

   už jen tak-tak.



R: Osud se nepíše přes kopírák,

   osud se na pouti nevybírá,

   osud je malůvka hebká jak oblaka,

   šaškovská čepice zchudlého zpěváka, zpěváka, hm.



9. Končí se dostihy smutku a radosti,

   sázky se vyplácejí,

   napsal jsem do knihy přání a stížností

   o svojí beznaději.



10. Žokej se pousmál, ukázal na koně:

    Plemenný arabský chov.

    Koni jsem cukřík dal, pak k senu přivoněl

    a zazpíval beze slov:



R: Osud se nepíše přes kopírák,

   osud se na pouti nevybírá,

   osud je malůvka, tisíc let nepřečká,

   balónek vnoučete, hůlčička stařečka, stařečka, hm.