C                 D

1. Ve světnici u Kozinů

     G                    Emi      C  D

   stará vdova Kozinová smaží vaječinu,

         C                  D          G

   čeká na syna, co se má vrátit za hodinu,

          Emi            C         D

   neví, že tělo synovo je na polovinu.



        G   C   D       G   C   D

R: Ono je, je, je, ono je, je, je.



2. Zaplakali Psohlavci a Psohlavkyně,

   my jsme na tom byli povinně ze školy v kině,

   ale já jsem musel jít na záchod zrovna v polovině,

   takže nevím nic o Kozinově vině či nevině.



R: Nevím nic, nic, nic, vůbec nic, nic, nic.



3. Učitelky dějepravy,

   ty vám měly prsa, že až oči lezli z hlavy,

   jedna, ta mi přála dlouhá léta, pevné zdraví,

   a abych neskončil jak Kozina a nešel do šatlavy.



R: Ne,ne, ne, já, já, já.



4. Nejsem Psohlavec a nestojím o marnou slávu,

   ale člověk nikdy neví, kdo mu nasadí psí hlavu,

   a proto, mámo, nechystej mi večer stravu,

   jsem připraven, připraven na popravu.



R: -vu, -vu, -vu, -vu, -vu, -vu.



5. Kdo nemá v občance, ten musí mít pod čepicí

   a kdo nemá pod čepicí, ten ať pije slivovici,

   dáš si jednu velkou a máš opici,

   a to je chvíle pro písničky Jaromíra Nohavici.



R: Je, je, je, ano, yes, yes, yes, da, da, da, ano.