Ami       D          Ami          D

1. Stál voják na dešti a bylo to už k ránu,

     Ami       D           C       Cdim    E7

   stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad,

     Ami         G   F   Dmi  C      E7

   stál voják, stál tam sám, pršelo do kaštanů,

    Dmi       Ami

   malounko svítalo, šli ho už vystřídat.



2. Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou,

   a byl ten polibek hořký a ledový,

   co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou,

   od toho vojáka nikdo se nedoví.



3. Leží a nedýchá, liják mu ránu myje,

   krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber,

   je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je,

   navždycky zbytečný, navždycky dezertér.



4. A my tu sedíme a soudit by se chtělo,

   tohle se nedělá, tak neumírá muž,

   jenže to promoklé, to natažené tělo

   nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.



5. Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,

   když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát,

   tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda,

   a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...