G         D           C         D    G

1. Tři sudičky u kolébky, hoj-hoj, stály mi,

                D           C        D    G

   podle tvaru mojí lebky, hoj-hoj, věštily,

                   D           C        D     G

   já jsem zrovna dělal kaku, hoj-hoj, do plenek,

                   D            C        D    G

   nechápal jsem smysl jejich, hoj-hoj, myšlenek.



        G            D    C     D       G

R1: [: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,

                     D      C         D      G

       hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, boj! :]



2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní,

   ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny,

   ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá,

   čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda.

R1:



3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti,

   snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti,

   jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí,

   ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy.

R1:



4. Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete,

   víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě,

   ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla,"

   vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila.



R2: [: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,

       hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! :]



5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky,

   každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky:

   aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky,

   aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky.

R1: