Ten kdo sám si sebe váží, vždycky rád svůj život zváží za co stál. Co je pryč a co kdy přišlo, jestli vážně všechno vyšlo jak si přál. Proč ho rády měly davy, když se na výsluní slávy chvíli hřál. Co je pozdě, na co brzy co má rád a co ho mrzí a kdy hořké ronil slzy když se smál. Až jednou syn se bude ptát Jak život svůj si vlastně táto žil? Odpovím jenom chlapče vždycky rád, vždycky rád, i když občas těžký byl. Až se má dcera zeptá dál. Co že jsem chtěl tou svojí písní říct? Odpovím holka všechno co jsem znal, co jsem znal, co jsem cítil a nic víc. Člověk stále zápas svádí, o svůj chléb i o své mládí ano vím. Jednou každé skráně zšednou, co je pryč to pryč je jednou ano vím. Skončí jeden příjdou jiní, hloupý ten kdy osud viní ano vím. K čemu hledět na svět přísně, zpěvák nezná pocit tísně. Dokud někdo jeho písně zpívá s ním. Až jednou syn se bude ptát. Jak život svůj si vlastně táto žil? Odpovím jenom chlapče vždycky rád, vždycky rád, i když občas těžký byl. Až se má dcera zeptá dál. Co že jsem chtěl tou svojí písní říct? Odpovím holka všechno co jsem znal, co jsem znal, co jsem cítil a nic víc. O cihlu vejš Až jednou syn se bude ptát……..