Ami
Když po střechách večer se na město snáší
                      E7
a okna jdou potichu spát,

zas dívám se do ulic, do cizích tváří
                         Ami
a hledám, co viděl bych rád.

Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní
                          Dmi
tak podobná v desítkách měst.
                          Ami
a v duchu zas vracím se, tak jako nyní,
       E7                    A
k nám domů tou nejhezčí z cest.

   A
R: Hospůdko známá na návsi za můstkem,
                              E7
kam chodil táta na trumpetu hrát,
         D                          A
s harmonikou šel bych hned zazpívat si
        E7                   Ami
písničky, které já měl tolik rád.

Ami
Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou
                   E7
a viděl tě u dveří stát,

jak spustila hudba tu písničku známou,
                        Ami
já všechno chtěl o tobě znát.

Tak přešlo pár pěkných let, z tebe je dáma
                     Dmi
a věř mi, že není to zvyk,
                        Ami
i když jsi tak daleko a doufám, že sama,
     E7              A
té hospůdce posílám dík.

R:
Ami
Teď do noci ochotně kamelot hlásí
                        E7
kam za ten den pokročil svět,

kdo se kde narodil a co kdo přál si,
                     Ami
i z fotbalu výsledků pět.

A na rohu ulice neóny vábí:
                        Dmi
Jen pojdte dál, máte-li čas.
                          Ami 
Kdo žil v cizím městě, ví jak často rád
        E7            A
bych se domů rozběhl zas.

R: