A       D          E           A

1. Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili

              D       E          A

   andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,

    D        A        E        A

   pohádka pro děti, loutkové divadlo,

    D      A         E        A

   tahají za nitky, nevyjdou na světlo.



   D                A

R: A podle litery "paragraf - šavle"

    E                  A

   teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,

   D               A

   a podle litery "paragraf - šavle"

    E                               A

   teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!



2. Trochus' je popletl, řídil ses zákonem,

   co platí nad lidmi a také nad pánem,

   pán se však urazil - jaképak zákony,

   on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.

R:



3. Co tě to napadlo, foukat jim do kaše,

   nejezdils' na koni, cválal jsi na bleše,

   pan Bach má básníky ve velké vážnosti,

   jak rád je v erárních komůrkách pohostí.

R:



4. Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít,

   mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit,

   a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal,

   stačilo pochopit, stranou bys nezůstal.

R:



5. Potichu, bez hluku přišli tě navštívit,

   korektně, zdvořile, nemoh' jsi odepřít:

   "Hostinské pokoje, mistře, už čekají,

   oblek si neberte, lepší tam dávají."

R:



6. V Brixenu na rynku holky si šeptají:

   "Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají,

   vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli,

   že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli."

R: