Ami      C          Emi         Ami

*: Onehdy před spaním bádal jsem, čím to je,

               C      Emi       Ami

   že lidstvo nerado za pravdu do boje,

    C             Emi           Ami

   sám jsem byl svědomím napolo ohryzán,

              Dmi          Ami

   že nejsem husita anebo partyzán,

              C        Emi     Ami

   když byla bezesná dvanáctá hodina,

              E                     Ami

   došlo mi, čím to je - já nejsem hrdina,

             C      Emi      Ami

   já totiž bojuju, ale jen daktylem,

            E                Ami   C Emi Ami E Ami

   a i to, po pravdě řečeno, omylem.



    Ami       C       Emi         Ami

1. Mí drazí přátelé, mám vás tak málo,

                 C         Emi        Ami

   vzdát se vás bez boje, to by tak hrálo,

    C          Emi                Ami

   vy jste mi kormidly tou vodou kalnou,

              Dmi            Ami

   kvůli vám povedu i bitvu marnou,

                C        Emi        Ami

   co bych to zdržoval, já vás mám rád,

              C      Emi        Ami

   až mi však ukážou ostnatej drát,

   C          Emi             Ami

   až mi však oznámí nadutý kretén,

            Dmi              Ami

   že budu zaživa do kola vpleten,

              C        Emi      Ami

   v tu ránu pošlapu přátelský cit

                E                Ami C Emi Ami E Ami

   a řeknu mu všecko, co bude chtít.



2. Mí drazí rodiče, vám za to vděčím,

   že jsem se z ničeho zvolna stal něčím,

   vám jsem byl dvacet let přetěžkým břemenem,

   vy jste mě po právu řezali řemenem,

   co bych to zdržoval, já vás mám rád,

   až mi však ukážou ostnatej drát,

   až mi však ukážou španělskou botu,

   ani ne v krvi, jen v potůčcích potu,

   v tu ránu pošlapu synovský cit

   a řeknu jim všecko, co budou chtít.



3. Lásko má, trápím se, když nejsme spolu,

   vrávorám, klopýtám, chytám se stolu,

   dusím se, vztekám se, žárlím a běsním,

   nevidím, neslyším, nejím a nespím,

   co bych to zdržoval, já tě mám rád,

   až mi však ukážou ostnatej drát,

   až mě však dostanou do spárů cvoci,

   krvaví zástupci totální moci,

   v tu ránu pošlapu nejhlubší cit

   a řeknu jim všecko, co budou chtít.



*: Zkrátka: až jedenkrát obdržím pozvání,

   abysem učinil úplné doznání,

   kajícně nahlásím příslušným uším

   všechno, co vím, i vše, co jen tuším,

   doznám se, odvolám, slíbím a vyzradím,

   stačí mi pohrozit zmíněným nářadím,

   v tu ránu pošpiním každičký vztah

   a řeknu jim všechno - budu mít strach ...