Šestého dne v červenci,
někdy pozdě k ránu,
zdály se mi čtyři sny
přesně podle plánu.

A ten pátej, to byl hnus, 
trval jenom chvíli - 
zdálo se mi, že jsem Hus, 
co ho upálili.

Kolem kvanta křesťanů
víceméně z nudy
čekala, zda přestanu
hlásat jistý bludy.

Odvolal jsem, co jsem moh,
bylo toho hodně
(já už jako malej hoch
míval hrůzu z vohně).

Odvolal jsem, co jsem moh, 
a přislíbil jsem změnu, 
a stejně mě nakonec 
šoupli do plamenů.

Už to se mnou skutečně
vypadalo blbě, 
když tu jsem se probudil
s cigaretou v hubě.

Postel byla v plamenech, 
pálila mě pusa, 
a já cítil, že jsem Čech
krajan toho Husa.