Amaj7 A7 Přemýšlím zdali srdce snadFmaj7 C dá se k náměstí přirovnatD Emi svoje stopy nepochopímC D i když lze v nich číst Tak procházím to náměstí jež sevřené je do pěsti a chtěl bych v klidu jít však srdce musí bít i do citlivých místEmi G R: Jen křídla Meluzíny nevrhají stínyF C a průhledná jsou tak že nespatří je zrakG D však srdce cítí tlak a určitě je znát, žeEmi G Tenké chladné blány jsou zima, mlha, vrányF C a tichý v kamnech hlas, když naplní se časEmi a lépe je jít spát Tam do kavárny můžu jít a něco jíst a něco pít má.li cenu hledat změnu a cigarety dým Jen hlavně zůstat nad věcí snad řízky, možná telecí a doušek vína připomíná co už dávno vím, že. R: Docela jsem už zapomněl čím začal jsem, čím skončit chtěl ač volím slova stále nová nejspíš zbytečně Setmělo se už docela a sklo mě chladí do čela a všude víří jako chmýří zkrátka výtečně: R: