E               A7

1. Na obloze visí slunce jako placka,

      E                     H7

   v hospodě už padla zase první jarní facka,

    E                         A7

   my po Praze jsme bloudili tam někde poblíž Florence,

    H7                       A7

   fernetem jsme se nalili skoro jako ty pupence,

               H7        E

   už je zase jaro v ulicích.



2. Zavíráme, padla, den je zase v tahu,

   takže jdeme, vole, nasát jarní noční Prahu,

   a po dalším fernetu v Bystrici jsme sbalili

   čtyři kočky z basketu - dvoumetrový gorily,

   už je zase jaro v ulicích.



3. S jednou dávám tanec, celkem slušně trsá,

   hlavu tlačím tam, co maj' jiný holky prsa,

   to je dobrý, stodvacet, v hlavě mi tančí numera

   a jdem se zas ven potácet, říkám si: to je nádhera,

   už je zase jaro v ulicích.



    E                                          A7

R: Jaro je rozmazlenej spratek, kterej v nás svévolně a z nudy

    E                      H7

   pěstuje neklid, kýč a zmatek,

    E                                    A7

   že nevíš, odkud, kam a kudy, jaro je rozmazlenej spratek

   E        H7             E

   a probouzí v nás divný pudy.



4. Taxíkář mě tahá z auta jako balík,

   výstup z vozu není v ceně - no ten mi krásně nalít',

   musím dát bacha na hocha, jestli mě nechce vočesat,

   ale on to vzal od oka: stošedesátčtyři padesát,

   už je zase jaro v ulicích.



5. Ve výtahu sedím, mačkám všechny patra,

   podlaha je tvrdá, ztvrdla jako moje játra,

   žmoulám lístek od šatny, kabát jsem nechal šatnářce,

   a mám zas pocit úchvatný jako kus špuntu ve flašce,

   už je zase jaro v ulicích ...