C          C7             F

1. Noc oblíká do černejch šatů stíny

      C                          D7 G7

   a Velkej vůz na nebi zůstal stát,

           C        C7             F

   u ohně suší svý potem ztvrdlý džíny

                 C             G             C

   jeden z těch hochů, kterej navyknul se štvát.

                     F                C

   Za stádem koní a za tím, kde snad vidí ráj,

                       A7        D7 G7

   kde stromy voní kouzelným údolím,

             C      C7        F

   je poslední ke slunci obrácená stáj,

               C       G          C

   tam značka vypálená ohněm nebolí.



2. Jeden z těch hochů, co po ránu se posadí

   do sedla z bodláků za uzdu krvavou

   a který čeká, že možná jednou uvidí

   stříbrný stádo pádit zlatou oblohou.

   Tak pokaždý, když touhle cestou utíká

   a nespatří na horách ledy tát,

   tak dobře ví, že zima stáda zamyká

   a že mu nezbývá, než svýmu snu se smát.