A

Byl pátek navečer, kdy město osiří

          G

o všechny zatoulaný duše, co k dálkám zamíří

        F#

tenkrát na prsty jsem pískal a chodil za tebou

         F                          G       A      G  A  G

řekl ti: Pojď ven, pojď ven, pojď ven, za duhou





Ty jsi řekla: Je to fajn, hlásili nám počasí

o víkendu bude krásně, snad se to nezkazí

hotel Širák, ten to jistí, tam naši nebudou

                                            A7

tak jdem, tak jdem, tak jdem, za duhou





   D                                F#                E

R: Cihlový nebe nad výpadovkou jsme dohonili u Devíti křížů

           D

   tam nás vezl chlápek, co spěchal stovkou

         F

   celou cestu byl tichej a mlčel jak mokasín

              G

   a když pak zastavil, řekl : Dej bacha, já dobře vím

             A               G               D      A G A G

   kde svítí duha, kde svítí duha, kde svítí duha, jé...



Potom odjel za obzor a my táhli do lesů

jako stěhovaví ptáci, co znají adresu

kde mračna roní slzy a slunce chodí spát

řekl jsem: Pojď blíž, pojď blíž, pojď blíž, nesmíš se bát



Přišla navoněná noc, já měl oči dokořán

tys usnula jak dítě, když zavřelas korán

vtom uslyšel jsem kroky, kroky, co někam jdou

možná daleko, daleko, daleko, za duhou



R: A ranní nebe nad výpadovkou jsme dohonili u Devíti křížů

   kolem projel chlápek, co spěchal stovkou

   co byl včera tak tichej a mlčel jak mokasín

   a kdyby zastavil, řeknu: Dej bacha, já dobře vím

   kde svítí duha, kde svítí duha, kde svítí duha,

   kde svítí duha, kde svítí duha, kde svítí duha, jé...