D4          D      D4/6    D

1. Čekal jsem sám u rozcestí cest,

           Hmi13

   v kapse tabák, vítr a prach,

          Gmaj7

   v duši spáleniště jak po bitvě pláň

       F#m13

   a v očích slzy, co spí na řasách.

   D4          D      D4/6       D

   Já tolik věřil, že lidi jsou fér 

     Hmi13   Hmi4           Hmi

   a vlastně byl jsem poslední,

        Gmaj7

   poslední mohykán, co líže se z ran,

        F#m13                   A4 A7

   když srdce náhle zlobou zkamení.



   G            Emi7              D D4/6 D D4/6

R: Začaruj, můj anděli, veksl přehoď,

      G                Emi7            A4  A

   ať můžem dojít tam, kde jsme chtěli být.

      G           Emi7           D  D4/6 D D4/6

   Z přístavu nám dávno vyplula loď,

        Emi7              G                    D

   loď jménem láska a co víc můžeš mít, můžeš mít.



   Jen hořící šíp ti zasvítil tmou,

   to já ho tenkrát vystřelil,

   abych dostal, co chci a tebe snad měl,

   stejnou jak dřív, tak nač bych tě bil.

   Víš, zlo seje zlo a může se stát,

   že se to vrátí jednou zpět,

   už dobře to vím, že odejdeš s ním,

   z tvé náruče jak orel jsem zas vzlét.



R: