E

Jsme jako zajatci, kameny pod nohama, 

A

řemeny, kůže v zápěstí,

 H                 A                    E    H7

prastará cikánka z ruky nám hádala jen štěstí.



Jenomže na věčnost netrvá nic a taky



měníš se s dobou, se světem,

                                            C#mi H

trhnem se od sebe jako ty mraky a s úsměvem.





 D                                    E

Hřebeny kopců přejdem už bez šerpů a otěží,

D                                   E

jako dva slepí k slunci se necháme vést,

 D                                      C#mi

dvojice skopců, co po tom všem už nikam neběží

H            A                        /: C#mi H A :/

a nemá sílu svou zlobu ze stolu smést.





Vztekem se obiju a vezmu starou křídu,

srdce tvý na zeď načmárám,

roztočím peníze, letenky do Madridu rozprodám.

To potom zabolí a vlastně je to jedno,

kdy se z té války utíká,

a to, že nás oba dva daleký nedohledno zatýká.



Hřebeny kopců přejdem ...