G        Gmaj7 Emi7 Hmi13         C

Krajina v závějích        a stromy zebe mráz

       G Gmaj7  Emi7 Hmi13 C

a dole u totemů můj        oheň hřál,

       G Gmaj7    Emi7   Hmi13 C

kolem svatý ticho chrámů líčí na mne past,

         G  Gmaj       Emi Hmi13   C       H7

to abych zůstal chvíli dýl,      něco si přál,

   Emi             H7           Emi       A7

že chci tě mít zas živou a že s rudou kamejí

 G        Ami   D7  G

přicházíš pásem kolejí.





Jenže přání se nesplní, není tu čaroděj

a já z masa a kostí nejsem Bůh,

náhle zavoněl, jak tenkrát, ve větru šalvěj

a letěl jestřáb nad skálou nazdařbůh,

on přistál na mých rukou, řekl s velkou nadějí,

že přicházíš pásem kolejí.





Já mu věřil a rozbíhám se silnicí

a jako maják v dálce vidím obraz tvůj,

ze sněhu zvedám lístek k vánocům přející,

tam něčí písmo psalo s láskou: Milý můj!

Já vrátím se už zítra, snad tě slova zahřejí,

že pospíchám pásem kolejí.



    Hmi                  Emi

Ten rukopis já znám a mý srdce začlo bít,

      C                Ami       G     D

zvony ve všech kaplích rozehrálo najednou

   G           Hmi   Emi

a krákorání vran mně hlásí, že mám jít

  C            Ami           G          D G

a do tvých očí na chvíli zas pohlédnout.





Teď stojím u závor a vlak má zelenou

a zvolna mizí v říši stromů jeho stín,

nikde nevidím tě blízkou ani vzdálenou,

že čekám marně zázrak, dobře vím,

ty nevrátíš se živá, jsi jen popel z Pompejí,

zakletá v pásu kolejí.