C A7 Dmi Do domu přišli hosti a nebe bylo právě plný hvězdG7 C já seděl na předmostí lávky z frází úsměvů a gestA7 Dmi7 Ta lávka vedla někam, kam jsem týhle noci nechtěl jítE7 Ami a tak před tebou smekám a nejspíš to co piješ budu pítA7 Dmi V tom prapodivným šenku kam mě dones můj dvounohej džípE7 Ami mi někdo podal sklenku a v louži smutku cigaretu típAmi G Ten smutek z tebe čněl jak ebenovej trámDmi E a všichni kolem se mě ptali co si k pití dámAmi G Ten smutek v tobě vřel jak gejzír bahenníDmi E a já chtěl se svou whiskou dopít i tvé trápeníAmi F Rty rozněžnělý tmou se tisknou k cigáruG E jen mokro zimavý zabrání požáruAmi F Jsi sama a já sám - jsme prapodivnej párG E Ami co v třasovisku máv na černý autokar... Už dávno zamkli kasu, svý sakypaky si barman sbalil zalezl do kanafasu i starej štamgast Jack a valchař Bill Máš dlaně chladný stezkem a vlhký mlhou vyplakanejch slz těch s originál leskem, kterejma je všechno vidět skrz Jak tichej anděl smutku tu stojíš plná všeho, co není a já se děsím skutků, myšlenek i slov a loučení Ten smutek z tebe tek jak smolnej vodopád až černejch louží kolem tebe začal jsem se bát Ten smutek z tebe vlál jak noční uragán rozžhavenej vzpomínkama od pekelnejch bran A potom jsi šla spát, já s lahví zůstal sám Snad jsem tě měl rád, dům zůstal do kořán A pak jsem dlouho šel, vzpomínal co jsem pil A kolem táh se kraj kterej smutek zpustošil...