G        Emi    C    D7

1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen,

        G         Emi       C D7

   mou košilí je tichá savana

        G               Emi        C     D7

   a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,

       G         D7      G

   sen omšelého Dona Juana.

            H7         Emi

   Tisíce krásek voní šalvějí,

        H7                G    D7

   mou lásku sosny stínem oplácí,

        G          Emi            C     D7

   jen na koni se se mnou projet nechtějí,

        G            D7         G A7 D

   dál ve větru sem-tam se kymácí.



            G                        D

R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,

               A7                  D

   sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu,

            G     Gmi   D   H7

   je moje láhev dávno dopita

             Emi   A7  D D7

   a v dáli tepou kopyta.



2. Že pistole už Oklamohou nezazní,

   to nemrzí mě, bude aspoň klid,

   a že se ráno jako jindy rozední,

   je lepší, nežli zlato objevit.

   Hacienda v dáli není má

   a nepatří mi stáda kolem ní,

   a jestli mě tu vůbec něco dojímá,

   tak na dně kapsy tabák poslední.

R:



3. I Llano Estacado zná můj zpěv,

   u Tennessee jsem řval do hřmění stád,

   jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,

   ač mrtev, přesto žiju napořád.

   V nábojích prach mám z dálných cest,

   já brodil řeky, projel údolí,

   žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,

   mám koně, laso, hlad a pistoli.

R: