G                        D

1. Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí, 

                                 G

   tak tomu klidně každej sadař dosvědčí, 

           G7                   C   D   D7    G

   jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám.



2. Poslouchal jsem jednou kosa v neděli, 

   jak se k sobě měli, když tu seděli, 

   on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár.



R. A potom druhej den, prej tam co je ten kmen, 

   stála sama jako v mrákotách, 

   a srdce jako zvon a příčinou byl on, 

   že jí právě někam s jinou plách.



3. Člověk by se neubránil dojetí, 

   vo čem hloupej kosák nemá ponětí,

   proto bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám.

R.



4. = 3.

   + óóóó, já to znám, óóóó, já to znám, ... (dó ztracena)