Ami    (G)       (Ami)

1. Jak léta jdou a hroby přibývají,

             G                  Ami

   počítám vrásky, vryté do pleti,

                 G             Ami

   koleje běží, běží za tramvají

                 G                Ami

   jak dálka - sladkohořké prokletí.

               F                 G

   Má paměť - šedý věšák na vzpomínky,

              Ami    F7         E

   zítřek i dnešek změní na kdysi,

      Ami           F7         Ami

   k Maxovi zajdu, místo do Demínky,

               F7                  Ami E Ami

   přečíst si dopisy, dopisy, dopisy.



2. Na stole kroužky po přelitých číškách,

   pelyněk s vínem, leskle lepkavý,

   a trapné básně v pramizerných knížkách,

   řídké jak bahno ze dna Vltavy.

   Zahrady oblékly se do šeříků,

   na bledém nebi temné obrysy,

   zčernala věž i růže na keříku,

   zůstaly dopisy, dopisy, dopisy.



3. Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky,

   kamínky týdnů v broži s jaspisy,

   a čas, ten pianista jednoruký,

   počítá dopisy, dopisy, dopisy.

   Smích jako náplast na strhané rysy

   a trocha citu, aspoň ke vzteku,

   no zbývá, nežli čekat na dopisy,

   není-li doteků, není-li doteků,

            F7                  Ami

   není-li doteků, doteků, doteků,

            F7                  Ami

   není-li doteků, není-li doteků?