Ami    G         Ami     F

1. V měsíci září, kdy jablka zrají,

        Ami     G         Ami     E

   kdy mantilu noci svit měsíce protkal,

         Ami     G            Ami      F

   když dozněla hymna, již v půlnoci hrají,

       Ami               G      Ami

   já poprvé tehdy jsem Satana potkal.



2. Ten Satan měl líbeznou postavu panny

   a nepáchla síra, však voněly květy,

   a v úsměvu něha bez jediné hany,

   jen z úst jako hadi mu syčely věty:



         C                              G

R: "Jen nech si svou duši, ta k ničemu není,

           Ami     G       Ami     E

   vždyť mnozí i zdarma ji upsali čertu,

          Ami          G          Ami      F

   však hlas - to je zboží, jež dneska se cení

      Ami                 G          Ami

   a dobře se platí - to beze všech žertů!"



R: "Já pro ten tvůj hlas jsem si ohlávku uvil

   a stráž mi ho do klece vsadí,

   a kdybys pak stokrát i andělsky mluvil,

   tvůj hlas tě zradí!"



3. Dnes jako kníže si v paláci žiji,

   mám ve stájích koně a v zahradách pávy,

   jím ze zlaté mísy a z křišťálu piji,

   jen rádio nemám a nesnáším zprávy.



4. Neb kdykoli válkou se o lásce bájí,

   když slaví se vrazi a obchody s časem,

   když svatými slovy se bezpráví hájí,

   když hlásá se lež - tedy vždycky mým hlasem.



R: Mé lůžko je měkké, však propíjím noci,

   mám z démantů bazén a ze zlata ryby,

   mám přebytek všeho, i pýchy, i moci,

   mám v paláci všechno, jen lidé tu chybí!



R: Dnes podruhé oko mé Satana spatří,

   je krásný, byť s úsměvem krysím,

   vždyť jemu dnes s hlasem i duše má patří,

   když na větvi visím ...