Ami                 G               Ami(E)

1. Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu,

    (Ami)               G        Ami

   je jaro desáté, jež voní po ocúnu,

                Dmi           G           E

   plyš prachu píše po zdech písmena šedivá,

    Ami             Dmi        Ami          G                 Ami 

F E

   ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá.



2. Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,

   kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou,

   jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá

   pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.



3. Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá,

   chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá,

   vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá

   nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.



4. Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou,

   a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou,

   [: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T",

      kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]