Emi           Ami        Emi      H     Emi H7

1. Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda

      Emi            Ami       Emi      H7  Emi

   a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda,

    Ami                     Emi              H7

   na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,

    Emi             Ami               Emi  H7            Emi

   na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu.

           Ami                D

   I naše generace má svoje prominenty,

               G        Ami     H7(H7,H)

   program je rezignace a facky argumenty,

                Emi               C

   potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu

             D                   H

   a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu.



2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,

   sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,

   civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,

   a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.

   I naše generace má svoje kajícníky

   a fízly z honorace a skromné úředníky

   a tvory bez svědomí a plazy bez páteře

   a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.



3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,

   umíme dělat komromisy a zradit kamaráda

   a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce

   a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.

   I v naší generaci už máme pamětníky

   a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.



     Emi                         H7           Emi

Rec: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí,

                                     H7       Emi Emi6

     ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!