G                        C7

   Můj svět je plný samých dveří,

     G                   G7

   chodívám denně kolem nich,

    C7                              Edim   G

   můj svět je plný hotelových dveří zamčených,

                          H7

   chodby jsou bezedné a jako vejce vejci

          G            E7

   nebo hrobu hrob se podobají,

      Ami             D         Ami             D

   ztrácím se v nich celý, ty chodby na mě číhají,

     G                         C7

   pro dnešek jsem jen číslo čtyři,

    G               G7

   zítra zas devadesát,

    C7                          Edim

   se vším se člověk nějak smíří,

    G           Edim     E7

   jen když má kam jít spát,

   Ami                      D

   ale ty sny plné samých dveří

    G         Edim  E7

   věčně ho provázejí,

   Ami                           Edim

   a on pak celý smutný věří, a tolik ho to tíží,

         G          Edim  E7   Ami               Edim

   že i nebe samá chodba je a že prý jede do ráje

    G          C7 G

   nebeskou zdviží ...