Ami                     Emi Ami F Ami F        E

1. V zahradě pod vrbou smuteční  seděli    tiše jak pěna

       Ami                      Emi      Ami F Ami F     Emi Ami

   tři andělé - dva byli skuteční, ten třetí  byla moje žena,

             D      G          Ami       D      G     Ami

   [: přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně,

                                Emi Ami F Ami  F        Emi Ami

      duši mám čistou jak podlahu  po plese v Národním domě. :]



2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,

   až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,

   [: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,

      dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]