D           A         Hmi

1. Vločky jsou hvězdy, co nehasnou,

     G          D        A D A D

   když slunce vystrčí hlavu,

                 A       Hmi

   jedna z nich ležela před masnou

   G            D       A D A D

   uprostřed vzteklýho davu.



2. Bylo to minulou sobotu,

   dostali hovězí přední,

   ona koukala zoufale na botu,

   která se zjevila před ní.



     Bb         Dmi

R: Dlouho se v rozpacích

      Gmi7    G7

   strojila v oblacích

     A7       Bb7       A7

   pro tuto sváteční chvíli.

    Bb       Dmi

   Po vzoru básníků,

    Gmi7    G7

   za cenu zániku,

    F      Gmi7

   letěla, aby svět

    Ami7      Bb

   byl aspoň na chvilku

    D          D/C D D/C D

   nevinně bílý.



3. Pak řezník vytáhnul roletu,

   nikdo si nevšiml asi

   té vločky středního doletu

   s náloží něhy a krásy.



4. Zmizela pod jednou z podrážek,

   na vločkách jaksi se nelpí,

   leda kdyby tak pronikla do drážek

   nějaké Gottové LP.

R:



5. Nebuďme ke vločkám neteční,

   to pro nás v bolestech tají,

   aby nám v dutině lebeční

   nezbylo jen, co kde mají.