Emi               G

1. Tam v bílé pláni stín za svítání

      H7                    Emi         H7

   skráň s pláčem sklání, prázdnou má tvář,

     Emi                C

   květ šípku v dlani, trn, jenž ji zraní,

    G        H7        Emi      D   Emi

   má paní, byl jsem lhář, lump a lhář.



            G           D

R: Vy teď sčítáte růži lítost a hněv,

    Emi              H7

   na bibli v kůži krůpěj, snad krev,

    C                 G

   tam v bílé pláni stín váš se sklání

    H7                 Emi D Emi

   nad svit jak nad rakev.



2. Tam v bílé dálce kde v jaké válce,

   můj pane, král chce z vás kůži dřít,

   s kým v noci bdíte, zda ještě víte,

   k nám zpátky kudy jít, blátem jít.



R: Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt,

   dál věřit vám, lež lží nechat být,

   tam v bílé dálce kde v jaké válce

   král chce z vás kůži dřít.



3. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá,

   jak steskem dýchá obzor i zem,

   říkám sám sobě: kdy, v které době,

   ten příběh prožil jsem, žil-li jsem.



R: Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas,

   skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás,

   jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá,

   jak steskem dýchá čas.