Nabrousím kytary, zapálím svíce, brekeke,
z compu a metal už to na mě leze-e. 
Čtyři kila řetězů a pentagramů, všude cvok, 
nenosím glock, přednost dávám pouze sekeře.
Pily je třeba tlačit, nešetřit na mase,
kolik raperů, tak tolik porcí na leštěným podnose.
Skončíte v obloze, bosse co není big 
a rozhodně ne v obraze.

Střílím tam, kam mám - bang!
Střílím tam, kam mám - bang!
Střílím tam, kam mám - bang, bang, bang!
Když mám střílet, tak střílím bang, bang, bang,
stříbrný náboje, svěcená voda kříže. 
Vymítač ďábla přitom napůl ďábel sám,
zlo je všude, zamítnu Horkýže Slíže.

Nad krbem trofeje z nočních ulic, 
vystavený řady zubů a krvavej kůl. 
Oči upeču, prsty sekám, skončej v leču, dobrou chuť! 
S kapucou zpátky na ulici, nemám všechny chody, 
zahlídnu starou babku jak zdolává strmý schody.
Zaječí, nezbude po ní ani jezevčík,
ten bude na moučník.

Neznám svůj rodokmen, jsem jak vlkodlak s knězem,
zlo s dobrem, kdo je můj Fogyn a kdo je můj děd?
Teď znám jen tebe a ty si jak anděl z nebe. 
Přes den mě pálí světlo v noci chladí tma,
pekelnej šmejd, přitom stojím na straně Boha.
Zarazím hřeb do srdce démona hajzla,
hlavu od trupu seknu, jak černá ruka.

Nadraží procházím, hledám spící oběti na rolety,
rychle píšu trojčíslí, radši ho nevyslovím. 
Lovím zásadně ve tmě, více sexu dodá masu na chuti,
potichu, čistej řez, jaujau. 
Na sídlu už mě nechtěj každej den, 
sousedský lynčování což mi tak nevadí. 
Rány se zahojí, ruka se nahradí kosou, 
Gyzmo seká, mám novej plán, zdrhám vařit guláš do hor.

Už z dálky ze tmy slyším to krákání, ráčkování, 
šoupání sekery na zemi a prázdný mumlání. 
Bude se vymítat a zamítat, kříž mám v dlani, 
ďábelskej rarach se zmítá, světlu se straní. 
Stopnu death, thrash, speed, doom, heavy metal,
vyhnu se všem těm pastím, co tu nechal. 
Přibiju na dveře znamení, je to šakal, 
začnu odpočet dávám deset, proč bych čekal?

Doktor Lafor z hor, v močálech nachcáno. 
skrejvám se ve svý chatě před někým. 
Někdo tam venku je a mizí vždycky brzo ráno, 
netuším, že by exo Vladimir, že se prej nemodlím.
Siluetu poznávám podle tý velký hlavy, 
křížem si nad ní točí, vylezu z chaty. 
Nemůžu sakra pochopit, že obešel všechny pasti,
musel mě celou dobu sledovat, půjde na hák.

Deset, půjdu s tebou a tvojí duší,
devět, na počtáku bylo slovo hell.
Osm, chléb, chléb náš vezdejší,
sdm, ten hajzl moc hulí skér.
Šest, šest černých jezdců jede tmou,
pět, pět andělů mám nad hlavou.
Čtyři, už tě vidím, vidím tě,
tři pohyby, dva kroky, jedna, teď...