Slepou víru neznal chtěl být jen sám sebou za osvícení svaté nedal by zlámanou hůl. Byl sobě svým prorokem a sám sobě žehnal bezohledným životem na svůj cíl přísahal. Pak slyšel vlastní já slyšel jak naříká. Chvíli zůstaň a naslouchej v dobrém i zlém zůstaň na kolenou Chvíli zůstaň a naslouchej až zašeptáš tak odpust nám. Ještě chvíli šel dál zaslepený sám sebou bezbožný všem připadal pro všechny měl stejnou tvář Na cestách životem duše se lámou. Když slyšel své vlastní já slyšel jak naříká. Chvíli zůstaň, chvíli zůstaň... Tak odpust nám