Ami          C            G                Dmi

1. Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal 

         Ami               C              G

   A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál 

     

2. Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata  

   A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá 

     

3. A on jako blázen vykládal, že bude snad jeho paní 

   A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani 

     

4. O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění  

   Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení 

     

   Ami             C                G

R. Ústa z jeřabin, paže z břečťanu máš  

   G

   To mě zabije, já už nevstanu  

   Ami            C

   Oči z oblázků, vlasy ze vřesu 

   G

   To mě zabije, to si odnesu 

     

5. = 1.

    

6. To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění  

   Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení 

     

R. Ústa z popela, paže z větvoví mám  

   Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví 

   Oči z kaluží, vlasy z bodláků 

   Víc bys nedostal a to nestačí