D
1. Tam poblíž návěstí žil jen tak pro štěstí
                                                  A7
   muž, který závory spouštěl, když slyšel vlak znít,
   měl domek služební s malými okny
                                            D
   a dceru Kristýnu - toužil z ní průvodčí mít,
   když malá bývala, tatínka štípala
                                           G
   kleštěma do ucha ve chvíli, kdy tvrdě spal,
                      D
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna
    A7                                D
   té dívce úředník do listu rodného dal.

2. A roky letěly, děvče, už dospělý,
   zaneslo osobní dotazník na ČSD,
   dostalo ze skladu mundúr a kleště,
   zasvětilo dráze život, a s ním srdce své,
   "tak štěstí začíná," řičela Kristýna,
   když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval,
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna
   té dívce úředník do listu rodného dal.

3. Oči plný něhy, v ruce dva potěhy
   třímala, když dbala na blaho cestujících,
   pražce a výmoly, zvuk písku pod koly
   každému připomněl ten její andělský smích.
   "Kdopak si přistoupil?" volala ze všech sil,
   ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval,
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna
   té dívce úředník do listu rodného dal.

4. Z vojenské posádky dal se s ní do hádky
   vojín, co opustil útvar bez povolení,
   tak malér začíná, mínila Kristýna
   a dala mu pěstí pod oko poučení,
   v krvi dvě promile, tvářil se zavile,
   když s její pomocí za jízdy vystupoval,
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna
   té dívce úředník do listu rodného dal.

5. Tak roky plynuly, aniž ji minuly,
   přišel čas odevzdat erární kleště a plášť,
   odmítla pohodu, vzdala se důchodu,
   s odznakem "revizor" objíždí vlast křížem-kráž,
   kdo jede načerno, neudělá terno,
   směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál,
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna
   při jízdě načerno osud mi do cesty dal.