D

1. Tam poblíž návěstí žil jen tak pro štěstí

                                                  A7

   muž, který závory spouštěl, když slyšel vlak znít,



   měl domek služební s malými okny

                                            D

   a dceru Kristýnu - toužil z ní průvodčí mít,



   když malá bývala, tatínka štípala

                                           G

   kleštěma do ucha ve chvíli, kdy tvrdě spal,

                      D

   ústa s barvou vína a jméno Kristýna

    A7                                D

   té dívce úředník do listu rodného dal.



2. A roky letěly, děvče, už dospělý,

   zaneslo osobní dotazník na ČSD,

   dostalo ze skladu mundúr a kleště,

   zasvětilo dráze život, a s ním srdce své,

   "tak štěstí začíná," řičela Kristýna,

   když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval,

   ústa s barvou vína a jméno Kristýna

   té dívce úředník do listu rodného dal.



3. Oči plný něhy, v ruce dva potěhy

   třímala, když dbala na blaho cestujících,

   pražce a výmoly, zvuk písku pod koly

   každému připomněl ten její andělský smích.

   "Kdopak si přistoupil?" volala ze všech sil,

   ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval,

   ústa s barvou vína a jméno Kristýna

   té dívce úředník do listu rodného dal.



4. Z vojenské posádky dal se s ní do hádky

   vojín, co opustil útvar bez povolení,

   tak malér začíná, mínila Kristýna

   a dala mu pěstí pod oko poučení,

   v krvi dvě promile, tvářil se zavile,

   když s její pomocí za jízdy vystupoval,

   ústa s barvou vína a jméno Kristýna

   té dívce úředník do listu rodného dal.



5. Tak roky plynuly, aniž ji minuly,

   přišel čas odevzdat erární kleště a plášť,

   odmítla pohodu, vzdala se důchodu,

   s odznakem "revizor" objíždí vlast křížem-kráž,

   kdo jede načerno, neudělá terno,

   směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál,

   ústa s barvou vína a jméno Kristýna

   při jízdě načerno osud mi do cesty dal.