C                G

1. Měl v ramenou míň, než si přál,

                      C

   a veselý se býti zdál,

                               F

   za volant sed', dal přímý směr,

                 C   G          C

   snad dojet chtěl někam do Tater.



2. Ve tváři měl zdánlivý klid

   a v očích touhu Niki Laudou být,

   nocí i dnem svůj trabant hnal

   na plný plyn, stále dál a dál.



3. Na značce "stop" neuměl stát,

   po hlavní jela Jawa padesát,

   plechový běs zvaný Pionýr

   zkřížil mu směr, ten malý štír.



4. Pak zazněl třesk a rána zlá,

   kdo pospíchá, často prohrává,

   jak skončil střet, vám povím rád:

   plech vydržel, ne však laminát.



5. Teď, mistře, máš pro děti sběr,

   před sebou cestu už ne do Tater,

   míříš teď k vám vlakem nazpátek

   a z auta máš stovky trsátek.