Lorraine: Zas jeden pasiáns, co vyjít moh už málem.
          Zas dáma srdcová se míjí s černým králem.
          Hru balím s klidem rutinním,
          ne, karty z toho neviním,
          že mezi mnou a mezi ním
          se propast stále hloubí.
         
          Čtu denně v jeho grimasách,
          že pláč, co cítím na řasách,
          by jeho duši nezasáh, nezasáh,
          nezasáh...

Profesor: Stav Draculův je nezměněn,
          mě trápí jen
          ta psyché!

Lorraine: Vem vína číš,
          vždyť s tou, jak víš,
          i trápení je liché.
 
Profesor: I když dosti má sil,
          buďme k němu vlídní,
          hrozí schizoidní,
          lunatický stav!
         
Lorraine: Jak ti přístroj hlásil,
          pán je bez nesnází,
          co mu tedy schází,
          když je vlastně zdráv?

Profesor: Cosi velmi podstatného
          pod srdeční chlopní.
          Vampýři už podle mého
          citu nejsou schopní!
         
Lorraine: K přístroji mě zaveď dolů!
         
Profesor: Tam ty nesmíš vstoupit!
         
Lorraine: S tebou můžu! Však to spolu
          zvládnem, nejsme hloupí!