Za devatero horama a devatero řekama
V pokoji k slunci nejblíže, častokrát pouze v negližé
Bydlí ta kráska odvěká, až zrak přechází člověka
Kde její parfém zavoní, kdekdo i slzu uroní
Nemusíš, hochu, štěstí mít, aby ses s ní moh‘ seznámit
Pije a kouří o sto šest, však nikdy neklesne pod svou čest
Taky si lámu hlavu tím, jestlipak se jí zalíbím
A jak jí najevo mám dát, že ji budu k smrti milovat
Máme tě rádi královno Živňáku
Nevyměníme tě za litr burčáku
Máme tě rádi královno Živňáku
Nevyměníme tě za litr burčáku
A když večer konce nechce brát, my dokážem se odvázat
Kouříme, zpíváme, pijem, hrdla si pěkně prolijem
Ona jen projde kolem nás, ještě nepřišel její čas
Mezi námi zatím vládne klid, než se o ni všichni začnem bít
Teď nám čas vrásky maluje, ona však stále krásná je
A častokrát za zády svých žen, na její kouzlo vzpomenem
