Už mi to voní tak trochu po létu
Ale to teprv zima předává štafetu
Jarním vodám
Co odplaví špinavý sníh

Už mi to zvoní v uších tak trochu po létu
v kalíšcích sněženek
bim bam, bim bam...

A ty tu stojíš opřený o strom
Uslyšíš zvonit leda mě u dveří
Možná mě máš za svůj ostrov
Jenže je povodeň
A já už ani nevěřím

Vždyť ty se nedáš roztavit pohledem
Máš totiž svou hlavu
A srdce zakleté pod ledem