Už mi to voní tak trochu po létu Ale to teprv zima předává štafetu Jarním vodám Co odplaví špinavý sníh Už mi to zvoní v uších tak trochu po létu v kalíšcích sněženek bim bam, bim bam... A ty tu stojíš opřený o strom Uslyšíš zvonit leda mě u dveří Možná mě máš za svůj ostrov Jenže je povodeň A já už ani nevěřím Vždyť ty se nedáš roztavit pohledem Máš totiž svou hlavu A srdce zakleté pod ledem