To je to světlo pouličních lamp
To je ten svět, co někde je a který zamykám
To jsou ty cesty stokrát prošlapané
A přeci moje nohy na nich ještě nestály
Říkám si né a né
Drž se svého směru
A stále stoupá rtuť na mém teploměru
Lékaři varují a chladí moje čelo
Nemůžeš dělat všechno, co by se ti chtělo
R: Trochu mě pálí žáha a trochu svědomí
a měsíc nad domy se houpá jak na laně
Návraty domů, návraty z budoucnosti
Návraty bez výplaty, když za vraty štěká pes
Lidi se míjejí na ulicích
Jen jejich stíny se na chvíli prolnou
A v jednom tvaru stihnou si říct jen málo
Než jejich postava se stane zas volnou
Tak je to každý večer a v každém městě
Při každém setkání zaznějí v kvartě žestě
Jako když hoří a taky že hoří
A shoří další příběh, který zůstal nedopsán
A mě trochu pálí žáha...
