G Hmi  Emi C D G Hmi  Emi  C D
R. Ó Magdalena    ó Magdalena.

   G
1. Jednou takhle večeru 
Hmi
šla Magda z tancovačky 
Emi
a potkala příšeru, 
C        D
jíž dala kopačky.
G 
Magda se hned lekla,
Hmi 
zavolala na boha,
Emi
před zrůdu poklekla.
C        D 
Zrůda je mátoha.
   G Hmi  Emi C D G Hmi  Emi  C D
R. Ó Magdalena    ó Magdalena.

2. Setkání podivné. 
Mátoha zděšena 
na boha též kývne, 
padá na kolena. 
Po chvíli klečení 
Magda zvedá oči 
a voní pečení. 
Zrůdu to zaskočí.
R. Ó Magdalena ó Magdalena.

3. Zrůda zaútočí 
na Magdu nebohou, 
ale bůh zakročí. 
Staví zrůdu nohou. 
Magda v obličeji 
bílá jak měsíček 
a z oka teče jí 
pramínek slziček.
R. Ó Magdalena ó Magdalena.

4. Zrůdě je pokoj dán 
a Magdě jakbysmet, 
však bůh je uondán. 
Jde si hrát hru na net. 
Magda i s mátohou 
uklidnili se zas. 
Začli správnou nohou. 
Šli domů, vždyť je mráz!
R. Ó Magdalena ó Magdalena.

5. A hned u hospody 
zrůda je změněna 
do lidské podoby, 
s Magdou zasnoubena. 
Magda se raduje. 
Poznává jinocha. 
Radostí tancuje. 
Jinochem se kochá.
R. Ó Magdalena ó Magdalena.

6. Vejdou do hospody. 
Magda v bílém šatu, 
hoch v saku dle módy 
však pajdá na patu. 
Hospoda umlkla, 
jen kroky ženicha, 
žena, co poklekla, 
jsou slyšet do ticha. 
R. Ó Magdalena ó Magdalena.

7. Už je slyšet „ano“ 
od muže i ženy. 
„Má spanilá panno, 
tvé dny jsou sečteny.“ 
Tu manželský pár se 
do země propadl 
a už je po kráse, 
už zájem opadl.
    G Hmi  Emi  C D  G      Hmi  Emi  C D
R2. Ó Magdalena      nebohá Magdalena.

   G          Hmi    Emi  C D
D. Bůh smuten nade lstí 
G       Hmi    Emi  C D
umrlce, co se mstí, 
pomalu usíná. 
Hlavu dal do klína. 
Tentokrát zlo zvítězilo 
a na Zemi se hůř žilo. 
R2. Ó Magdalena nebohá Magdalena.

M2
8. Jak víme z minula, 
propadla se do pekla, 
však neutonula, 
jen hlava jí otekla. 
Mátoha, umrlec, 
čert nebo ďábel snad 
dal hned Magdu na pec 
a začal tancovat.
    G Hmi  Emi  C D  G Hmi  Emi  
R2. Ó Magdalena      nebohá Magdalena.