1. Strejda sbírá známky,

   brouky pro změnu Áda,

   brácha tepané zámky, Jirka Bůh ví co střádá.

   Hledáš smysle v kráse,

   vím, že těžko se mýlíš,

   moje sbírka zdá se asi výstřední příliš.



R. Koukej, co v té sbírce mám, dlouhou řadu exponátů,

   aparát, co nefotí, měl to dárek být pro mýho tátu,

   knížek pár, bez konce, čtení jen pro silné nervy,

   šicí stroj, co nešije, původně snad perpetum mobile.



2. Za jeden z těch skvostů, (skvostů)     

   dnes platím poslední splátku, (splátku)

   pak ji shodím z mostu, vždyť jich mám pěknou řádku.

   Tak to tedy kráčí, (kráčí)

   spousta trampot a hříchů, (hříchů)

   sbírka, ač je k pláči, přesto nutí mě k smíchu.

R.