Řekl bych, vítej, ale nechce se mi lhát
i když se věci mění budu si pamatovat
abych řekl vítej, to bych tě nesměl znát
    
Zamávám prstem ale hned je ruka ukousnuta
v ložnici kufry jak byla by to dovolena,
mohl bych se divit, ale to bych tě nesmel znát
to bych tě nesměl znát
    
Vím, že jsi mrcha, jen protože smíš
kde slušnej člověk končí, ty se nezastavíš
mohl bych se divit, ale to bych tě nesměl znát
to bych tě nesměl znát
    
Přišel můj podzim, pro tebe čas jít
někdo mladší, větší chuť bude mít
mohl bych se divit, ale to bych tě nesmel znát
to bych tě nesměl znát
to bych tě nesměl...