Řekl bych, vítej, ale nechce se mi lhát i když se věci mění budu si pamatovat abych řekl vítej, to bych tě nesměl znát Zamávám prstem ale hned je ruka ukousnuta v ložnici kufry jak byla by to dovolena, mohl bych se divit, ale to bych tě nesmel znát to bych tě nesměl znát Vím, že jsi mrcha, jen protože smíš kde slušnej člověk končí, ty se nezastavíš mohl bych se divit, ale to bych tě nesměl znát to bych tě nesměl znát Přišel můj podzim, pro tebe čas jít někdo mladší, větší chuť bude mít mohl bych se divit, ale to bych tě nesmel znát to bych tě nesměl znát to bych tě nesměl...