To Ty jsi zastavila moje kroky před pádem
Jenže ve Tvým náručí jsem zapomněl
Kdo vlastně jsem
Jsi svůdný prokletí, pokojem proletíš jak den
Tak krásně zoufalá když, se mě vyptává
Jdeš ven
Na rukou nosím pouta z Tvejch slz a pohledů
Do oken dala jsi mi mříž
Zapomínám na Tvý oči, ale klíčem neotočím
Když vedle mě Ty spíš
A tak se vedle Tebe probouzím každej den
Rukama nahmatám, jestli tu vůbec ještě jsem
Jsi svůdný prokletí, pokojem proletíš jak den
Tak krásně zoufalá když, se mě vyptává
Jdeš ven
Na rukou nosím pouta z Tvejch slz a pohledů
Do oken dala jsi mi mříž
Zapomínám na Tvý oči, ale klíčem neotočím
Když vedle mě Ty spíš
