G
1. V roce tisíc devětset
      C7                            G
   kankán tančil svět a pil se sekt.
   Je to štreka, těch sto dlouhejch let
                              D7
   a každej se tý dálce smál. 
              G
   Jenomže čas jak já netrpí závratí,
                C               G
   to co uchvátí už nám nevrátí.
   A jaký bylo dvacátý století,
          D7        G
   víš, co bude dál?
   
          C         G
R: Víš, co bude dál?
         C         G
   Víš, co bude dál?
   Dvacátý století má na kahánku,
       D7           G
   víš, co bude dál? 
   
2. Ve třicátých letech byla velká krize,
   já jsem o ní četl v jedný moudrý knize.
   Potom ale přichází věk televize
   i já jsem vní už párkrát hral.
   To byla doba swingu a eroplán vzlét.
   Pak dvě světový války zranili svět
   a to všechno zhltnul času turniket.
   Víš, co bude dál?
   
R: +
          D7         G
   .... na kahánku, na kahánku.
                                       D7           G
   Dvacátý století má na kahánku, víš, co bude dál. 
   
3. První sloku jsem vám zpíval už v minulosti,
   druhá sloka zněla chvíli v přítomnosti
   a tu třetí dokončíme v budoucnosti
   tak čas to s námi hopem vzal.
   Jak ve spětným zrcátku se století ztrácí
   a my tu budem mit ještě chvíli práci,
   ale zapomínat na něco se nevyplácí.
   Víš, co bude dál? 
R: