Emi            F#maj7     Fmaj7      Emi

1. Ty, co svou věčnou samotu slzama zapíjíš

                F#maj7        Fmaj7   F#maj7   H7

   je málo lásky na světě a žebrat neu - míš

      Ami    Am7     Emi             Ami     C   H7

   ty patříš k těm co tuhle noc se na pouť se vydají

      Emi             F#maj7        Fmaj7        Emi

   je jejich noc těch lidí noc co lásku hledají



2. Až večer padne do polí zaslechnou zvonů hlas

   je bílá tma a bílá zem a divnej, divnej čas

   jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává

   tu noc královna Kristýna svý děti svolává



   D       Emi  D               Emi

R: Zvon už volá sníh lampu zhasíná

   C       Emi  A        Emi   Gmaj7 F#maj7 F#maj7 Emi Gmaj7 F#maj7 

F#maj7

   z dálky volá královna Kristýna.



3. Tak táhnou kolem mýho domu slepý poutníci

   jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí

   jdou za štěstím a za láskou jak zvony v dálce zvou

   a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou



4. Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát

   uvidí zámek ledovej nad oblakama stát

   v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích

   teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh

R:



5. Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání

   už došli tam kam lákalo je zvonů volání

   jak z hloubi domu na večer, když dítě usíná

   směje se tiše tichounce královna Kristýna



6. Šla kolem mýho domu řada slepejch poutníků

   snad před rokem snad před chvílí jsem vzala za kliku

   Je noc královny Kristýny, už slyším zvony znít

   Volá královna Kristýna, já taky musím jít.

R: