C           F      C

1. Popravdě říct, když ztiším hlas,

                                   G F

   mohu dnes vám, tak pojďte mezi nás

                C       F      C

   ze starých dnů ten příběh znát,

               G        F            C

   jsou to už léta, co nad ním přemítám

                  G      F            C F

   jak nad svým plátnem šílený malíř sám.



    C

R: Vyrovnával si ten stín barev,

                                     Ami

   jimi uchovával život v obrazech svých,

    C                  F    C     F    C

   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,

    F    C           G      C

   ďábla oči - dílo rukou svých.



2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář,

   má zakletou v očích podivnou zář,

   láká ho být, ouha, zůstane sám

   s nožem a plátnem šílený malíř sám,

   jen se svým plátnem šílený malíř sám.



      C                  F    C     F    C

R: + nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,

      F    C           G      C

     ďábla oči - dílo rukou svých.



3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach,

   snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh',

   kamennou tvář má teď mnohý z vás,

   a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz,

   jen malou částí zná ho teď každý z vás.

R:



    D

R: Vyrovnával si ten stín barev,

                                     Hmi

   jimi uchovával život v obrazech svých,

    D                  G    D     G    D

   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,

    G    D           A      D

   ďábla oči - dílo rukou svých.