C

1. Ptám se lidí, co smutnou vílu vidí stát

        E                         Ami

   tam za pultem za skříní výkladní,

            D7                   C            F

   ptám se kamarádů svých, znám možná pravdu celou,

    G                    C

   srdce jí teď pláčem zní.



           C

R: Říkám: vyměň jednou, krásko, za svůj pláč smích,

    E                          Ami

   život časem zaplaší tvůj splín,

    D7                      C          F

   zažeň můru letní, stále bývá tvůj stín,

    G                       C

   vyměň, krásko, pláč za smích.



2. Ráno v pět tě vidím uplakanou u výkladu stát,

   on chodí s dámou, zamával ti, vím,

   jsi stále stejně hezká, i taková se hodí,

   nechci, aby zůstal z tvojí krásy dým.



R:

R: