Klid sténá ústa pálí
sen se zdá
vchází do lůna dlaní pěst
né tvá
Chvíli se ještě bráníš je tak
navyklá
Pod lampou s Edisonem ty
né svá
Nesmělá - nádobou
se zdáš
nesmělá - nesmělá
se zdáš
Je známé schéma lásky
smím se bát
pod lampou,
i když stále s tebou
Sedmnáct sněhů v žilách
kolujíc
sedmnáct let, co voní révou
Pod gilotinou mých citů
pod gilotinou
se věci odáváš
se věci oddáváš
Klid sténá ústa pálí
sen se zdá
vchází do lůna dlaní pěst
né tvá
Chvíli se ještě bráníš jen tak
navyklá
Pod lampou s Edisonem ty
né svá
Přijímáš dar a dáváš
vše co máš
já s díky přijímám tvé jmění
Zavřená víčka sen se, rozplývá
teď přijde víc, než pouhé snění
Pod gilotinou ...
